Cévy a žily

Oběhová soustava lidského těla funguje jako složitý mechanismus. Neméně složitá může být orientace v pojmech, které s ní souvisejí. Proto vám přinášíme článek, který vám vše vysvětlí.

Cévy si můžeme zjednodušeně představit jako potrubí, kterým v těle proudí krev. Spolu se srdcem vytvářejí uzavřený krevní oběh. Cévy zahrnují jak tepny (arterie), tak žíly (vény). Tepny odvádějí okysličenou krev ze srdce k orgánům a tkáním celého těla. Srdce pumpuje do tepen krev pod velkým tlakem, proto musí být jejich stěna silná a pružná. Největší tepnou je aorta, která se postupně větví do menších tepen a tepének, na které navazuje síť krevních vlásečnic.

Životní styl je důležitý faktor prevence chorob srdce a cév.

Krevní vlásečnice, kapiláry, jsou místem, které spojuje tepenný a žilní systém. Prostupují všechny tkáně kromě pokožky a jejích útvarů (vlasy, nehty chrupavky atd.). Jejich stěnami prostupuje z krve do tkání kyslík a živiny, a naopak do drobných žilek přestupuje skrz kapiláry oxid uhličitý a odpadní látky.

Žíly přivádějí odkysličenou krev z orgánů a tkání celého těla směrem do srdce. Ze srdce proudí krev do plic, kde se okysličí a putuje zpátky do srdce, odkud je tepnami opět rozehnána po celém těle. Žilní stěna nemusí odolávat tak velkému tlaku krve jako v tepnách, a proto je mnohem tenčí.

Nejčastější nemoci tepen

Ateroskleróza (kornatění tepen) je dlouhodobý proces, při kterém se do stěny tepny postupně ukládají různé látky tukové povahy. Průsvit tepny se postupně zužuje a zásobovaná tkáň je postižena nedostatečným přísunem kyslíku a živin. Pokud se tepna stane zcela neprůchodnou, dojde k úplnému odumření postižené tkáně.

Ateroskleróza a její následky je u nás stále na prvním místě příčin úmrtí. Řadí se mezi civilizační choroby, které jsou způsobeny nesprávným životním stylem. Mezi hlavni rizikové faktory patří především kouření, nedostatek pohybu a nezdravá a tučná strava. Další rizika představují vysoký krevní tlak, obezita, diabetes, porucha metabolismu tuků, dědičnost a dlouhodobý stres.

Aneurysma je patologická výduť na tepně, která vzniká při jejím zeslabení a následným postižením nějakým chorobným procesem. Nebezpečí nastává při prasknutí aneurysmatu, které může vést k rychlé smrti následkem vykrvácení. Nejčastěji bývá postižena aorta a mozkové tepny.

Nejčastější onemocnění žil

Varixy, křečové žíly, jsou nejčastějším žilním onemocněním. Jsou přítomné zejména na dolních končetinách, kde vznikají na základě oslabení žilní stěny a nedomykavostí žilních chlopní. Tím dochází k městnání krve v žilách, které se rozšiřují, vytvářejí další záhyby a vystupují nad povrch kůže. Takové žíly představují nejen kosmetický problém, ale mají i sníženou funkčnost. Při dlouhodobém zanedbání mohou vést k závažným komplikacím: žilní trombóze nebo bércovému vředu.

Záněty žil se rozdělují podle toho, jestli postihují povrchový nebo hluboký žilní systém. Projevují se bolestivostí, místním zarudnutím a ztvrdnutím žíly, svěděním postižené oblasti, otokem celé končetiny a namodralým zbarvením kůže.

Co je trombóza?

Trombóza může postihovat jak žíly, tak tepny. Vytváří se v nich krevní sraženina, trombus, která omezuje průtok krve danou oblastí. Sraženina omezuje přívod kyslíku a živin do tkáně se všemi důsledky, jaké byly popsány u aterosklerózy. Hlavními rizikovými faktory pro žilní trombózu je zvýšená srážlivost krve, déletrvající nehybnost dolních končetin, stavy po operacích, obezita, těhotenství a hormonální antikoncepce. Z výše uvedeného vyplývá, že cévní onemocnění mohou být velice závažná a často končí fatálními následky. Proto je potřeba o své cévy pečovat. Racionální strava, dostatek pohybu a pravidelné preventivní prohlídky u lékaře by měly být samozřejmostí pro každého z nás.

Vědecké studie prokázaly možnou souvislost propuknutí srdečně-cévních chorob s cévním věkem, který nemusí být vždy shodný s věkem biologickým.

Cévní věk se zjišťuje na základě rychlosti tzv. pulsové vlny, která se připodobňuje vlně zvukové. Vzniká při stahu srdce a vypuzení krve do systémového řečiště. Zdravé tepny jsou pružné a pulsové vlny se v nich šíří pomalu. S přibývajícím věkem a nezdravým stylem života však tepny tuhnou a pulsové vlny se šíří rychleji. Jednoduše řečeno, čím tužší jsou cévy, tím rychlejší je pulsová vlna a riziko propuknutí srdečně-cévních chorob se zvyšuje.

Odhalte riziko onemocnění včas
Zaměřte se na prevenci a nechte si cévní věk změřit. Měření je podobné měření krevního tlaku – je jednoduché a bezbolestné. Trvá přibližně 10 minut a probíhá přímo v lékárně. Výsledky se dozvíte ihned, přičemž lékárníci s vámi zdravotní stav zkonzultují a doporučí další postup.